Foto: Global Panorama

Bavme se s Rusy. Ale jako Evropané a členská země NATO

Česko chystá založení diskusního fóra s Ruskem. Jde o pokus, zda a o čem se lze s dnešními ruskými elitami bavit.

Je otázka, zda by si tohoto nenápadného podpisu memoranda na okraj návštěvy českého prezidenta Miloše Zemana v Rusku někdo všiml, kdyby mu nepředcházel protestní dopis podepsaný jmény, které mají v české diplomacii a komunitě kolem české zahraniční politiky velký zvuk. Dopis pod hlavičkou známé české nevládní instituce Evropské hodnoty totiž spolupodepsali bývalý velvyslanec v Rusku a exkancléř prezidenta Václava Havla Luboš Dobrovský nebo Petr Kolář, který byl velvyslancem nejen v Rusku, ale také ve Spojených státech, čelný kandidát v prezidentských volbách Michal Horáček nebo místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.

Protestní dopis mířil proti podpisu memoranda o vzniku Česko-ruského fóra, které bylo sice podepsáno během Zemanovy návštěvy Moskvy 22. listopadu, ale pod nímž je za českou stranu podepsán ředitel Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) Petr Kratochvíl a rektor Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) Anatolij Torkunov.

„Máme obavu, že tento formát nic pozitivního nepřinese a naopak bude zneužit jako propagandistický nástroj pro zájmy Ruské federace, které jsou otevřeně nepřátelské vůči zájmům České republiky,“ tvrdí se ve zmíněné petici odpůrců vzniku fóra a ministerstvo zahraničí je vyzváno, aby celý projekt v zárodku zastavilo.

Rusové fórum léta odmítali

Podle samotného ředitele ÚMV Petra Kratochvíla, kterého na základě jeho veřejných vystoupení rozhodně nelze (na rozdíl od prezidenta Zemana) podezírat z proputinovských sympatií, se však jedná o velké nedorozumění. „Myšlenka vzniku fóra je stará mnoho let,“ vysvětluje Kratochvíl, podle něhož o podobnou platformu usilovalo české ministerstvo zahraničí už v době, kdy ještě před ruskou anexí Krymu a agresí Ruska na východní Ukrajině vznikalo podobné fórum mezi Varšavou a Moskvou. „Rusové dlouhá léta naše návrhy odmítali a teprve nedávno, když myšlenku podpořil i prezident Vladimir Putin, se daly věci do pohybu,“ uvádí Kratochvíl. Podle Kratochvíla nejde proto o akci Miloše Zemana, jak se uvádí ve zmíněném protestním dopise, ale o projekt české diplomacie, pod níž ostatně spadá i ústav, v jehož čele stojí.

První jednání fóra, které se má uskutečnit příští rok na jaře v Praze, má daleko do rozsáhlého formátu, jenž už dvacet let funguje mezi Českem a Německem. Má jít jen asi o desítku zástupců především akademické sféry na každé straně a i témata mají být podle Kratochvíla na toto „oťukávací“ první setkání nekontroverzní – připomínka výročí 1918 a 1938 (kdy se SSSR během Mnichova jako jediný ze spojenců nabízel, že přijde Praze v případě nacistické agrese na pomoc) nebo rozvoj kontaktů ve školství, kde v Česku dnes paradoxně studují tisíce Rusů a v Rusku z Česka pouze jedinci. „Situace je dnes taková, že každý, kdo se v česko-ruských vztazích pokouší o cokoli pozitivního, je hned označen za putinovského agenta,“ říká smutně Kratochvíl.

Zeman, ničitel vztahů s Ruskem

Tato atmosféra se však nezrodila sama od sebe. Do značné míry ji cíleně vyvolává český prezident Miloš Zeman a jeho okolí, když Zeman zpochybňuje jednotu Západu tváří v tvář putinovské agresi na Ukrajině, hybridní válce, kterou Rusko vede vůči zemím NATO, s nejohroženějším Pobaltím na prvním místě, i velmi rozsáhlým aktivitám ruských tajných služeb na českém území, kde mají svoji základnu v rámci celé střední Evropy.

Zeman není mnohými lidmi sledujícími českou politiku pokládán za politicky plně svéprávného, ale za onoho příslovečného „medvěda voděného medvědáři“, tedy okruhem českých podnikatelů napojených na Kreml a jeho peníze. Zeman skandálně obhajuje agresivní ruské chování a ještě skandálněji útočí na ukrajinskou prozápadní vládu, kterou napadá kvůli smyšleným sympatiím k fašismu, přesně podle dikce současné kremelské propagandy.

Některé Zemanovy výplody, jako návrh, aby Rusko zaplatilo Ukrajině za Krym jakési odškodné, se setkaly s pobouřením na Ukrajině a výsměchem v samotném Rusku, které na Pražský hrad vzkázalo, že Ukrajincům nic platit nehodlá.

Zeman v českém diskursu skutečně nastolil takovou atmosféru, že svým až podlézavým chováním vůči Putinovi a nerespektováním společných postojů NATO a EU, i šířením ruských dezinformací dosáhl toho, že vše, co zaštítil svým jménem, je už tím pro mnohé prozápadně uvažující Čechy podezřelé a nepřijatelné. Česko-ruské vztahy v jejich zdravé podobě proto Zeman nejen nepodporuje, ale vlastně ničí.

Byla by ale velká škoda, kdyby se to mělo týkat i zmíněného Česko-ruského fóra. Tomu by se, se vší mírou obezřetnosti, která je plně na místě, měla dát šance ukázat, zda to bude jen další nástroj putinovské propagandy v akademickém hávu, nebo přece jen smysluplný kanál komunikace, který může být přínosný jak pro Česko, tak pro Rusko.

Protože platilo a stále platí: obchodujme s Ruskem, ale bez korupce, bavme se s Rusy, ale bez iluzí a jako sebevědomý člen NATO a Evropské unie, plně si stojící za našimi hodnotami. Pak budou mít vztahy s Ruskem a Rusy smysl, a to jak pro nás, tak pro ně.

Autor: , 11. 12. 2017

Súvisiace články

Formovanie českej vlády – búrka v pohári vody, alebo dôvod na paniku?

Česká republika dostala mikulášsky darček v podobe nového premiéra – prezident Miloš Zeman 6. decembra menoval Andreja Babiša 12. predsedom vlády. Česko sa teda posunulo od parlamentných volieb k vzniku vl...

Andrej Babiš na rozcestí a Česko i střední Evropa s ním

I přes své velké handicapy z minulosti může být Andrej Babiš nakonec kvalitním proevropským premiérem, který Česko pozdvihne. Teď to ale být nemůže....

Donald Trump bude pro (střední) Evropu problém. Otázkou je jen, jak velký

Všichni demokratičtí a jen trochu politici ve střední Evropě si přáli, aby americké prezidentské volby dopadly opačně než dopadly. Ne proto, že by Hillary Clintonová byla tak skvělá, ale prostě proto, ...