Hrozí v Evropě útoky na energetický sektor ze strany Islámského státu?

V souvislosti s ústupem bojovníků tzv. Islámského státu (IS) v Iráku a Sýrii v důsledku současné ofenzívy iráckých a syrských jednotek zaměřené na znovudobytí dvou hlavních měst radikálních islamistů, tj. Mosulu a Rakky, existuje reálná hrozba návratu některých džihádistů IS zpět do Evropy, kde by mohli pokračovat v teroristické činnosti, včetně útoků na energetický sektor. Přestože na půdě žádného členského státu Evropské unie doposud nebyl uskutečněn teroristický útok ze strany Islámského státu na jeho energetickou infrastrukturu, neznamená, že by k takovému útoku nemohlo v budoucnu dojít, ale je naopak pravděpodobné, že o to radikální bojovníci IS budou usilovat.

Schopnosti a motivace IS k útokům na energetický sektor v EU

V tomto ohledu existuje několik skutečností, které ukazují na schopnosti a motivace Islámského státu realizovat na půdě členského státu Evropské unie, včetně České republiky nebo Slovenska, teroristické útoky na energetickou infrastrukturu, zejména v sektoru ropy a zemního plynu. Zde patří mezi potenciální cíle například ropovody a plynovody, rafinérie, závody na zpracování plynu, sklady a úložiště ropy a benzínu, nadzemní nádrže, zásobníky se zemním plynem či benzínové stanice.

Za prvé, bojovníci IS mají jeden z hlavních cílů své teroristické činnosti boj proti Západu, ať už v podobě poražení a vyhnání západních států z muslimského světa, nebo dokonce obsazení jejich území, včetně Evropy. Za druhé, Islámský stát disponuje finančními, technickými, vojenskými a logistickými možnosti uskutečnit rozsáhlejší teroristický útok nebo teroristické útoky na energetickou infrastrukturu v Evropě. Za třetí, IS již realizoval řadu teroristických útoků v Evropě, například v  Paříži v roce 2015 a v Bruselu v roce 2016. Za čtvrté, IS plánoval útok na energetický sektor v EU. Teroristé napojení na Islámský stát s největší pravděpodobností plánovali v roce 2016 útok na jadernou elektrárnu Tihange v Belgii nebo se pomocí spojence v elektrárně snažili ukrást jaderný materiál, aby si později sestrojili vlastní tzv. špinavou bombu. Za páté, teroristické útoky na energetický sektor v Evropě jsou pro Islámský stát velmi lákavé a žádoucí, neboť by měly přímý negativní dopad na ekonomiku EU, ukázaly by na nedostatky v zajištění bezpečnosti uvnitř Evropské unie, vyvolaly by v Evropě paniku. Navíc by IS těmito útoky minimalizoval veškeré náboženské obavy ze zranění muslimského jednotlivce nebo zničení majetku ve vlastnictví muslimské společnosti (tzv. ummy). A konečně za šesté, IS má na území Evropy své malé buňky či ideologické stoupence a spolubojovníky, kteří mohou být potenciálními útočníky na energetický sektor v EU, případně může Islámský stát dostat své bojovníky do Evropy mezi uprchlíky z oblasti Blízkého východu a severní Afriky (MENA).

Evropská unie není MENA

Na druhou stranu, v konfrontaci s oblastí MENA, kde dochází k útokům na energetický sektor častěji, existuje v případě Evropské unie řada zásadních odlišností. Za prvé, v porovnání s mírou zajištění bezpečnosti energetického sektoru v zemích Blízkého východu a severní Afriky je energetická infrastruktura v EU daleko více chráněna a zabezpečena. Za druhé, v porovnání s nestabilní situací v zemích MENA, kde je IS v řadě případů schopen provádět koordinované a vysoce efektivní, a to nejen teroristické, ale i vojenské útoky za použití těžké vojenské techniky, na území EU nelze předpokládat podobný způsob vedení boje. Za třetí, úspěšný teroristický útok v EU na energetický sektor s největší pravděpodobností nelze realizovat bez základní znalosti energetické otázky společně se situací energetické infrastruktury v dané zemi. Proto je velmi pravděpodobné, že se potenciální útočníci IS budou snažit získat spojence v dané zemi, kde budou plánovat teroristický útok na energetický sektor. Za čtvrté, je potřeba rozlišovat mezi stupněm proveditelnosti útoku na jednotlivé oblasti energetického sektoru. Zatímco teroristický útok na ropnou a plynovou infrastrukturu v EU může být z pohledu realizace „snadnějším“ cílem, naproti tomu teroristické útoky na sektor elektřiny a jaderné energie představují cíle „hůře“ uskutečnitelné, k jejichž realizaci jsou vyžadovány větší znalosti a nároky.

Současně s tím je potřeba rozlišovat dvě varianty rozsahu útoku či operací zaměřených proti energetickému sektoru a jejich vlivu na energetickou bezpečnost Evropské unie. Za prvé, menší, koncentrovaný útok na jeden objekt energetické infrastruktury na území jednoho členského státu EU, včetně ČR nebo SR, realizovaný přibližně pětičlennou skupinou (sebevražedných) bojovníků vybavených ručními palnými zbraněmi, granáty a auty upravenými jako improvizované výbušné zařízení. Za druhé, rozsáhlý, koordinovaný útok, jenž počítá s velkým počtem teroristických útoků na řadě míst/zemí EU zaměřených na větší počet objektů energetické infrastruktury, který je realizovaný velkým počtem středně velkých skupin radikálních ozbrojených džihádistů IS.

Důsledky a dopady teroristických útoků pro energetickou bezpečnost EU a ČR

V případě menšího teroristického útoku na energetický sektor v některé zemi Evropské unie by se ekonomické důsledky v podobě výše finančních nákladů odvíjely v prvé řadě od rozsahu způsobené škody. V případě většího, rozsáhlého teroristického útoku v sektoru ropy a plynu budou finanční náklady na opravu logicky daleko vyšší. V případě menšího útoku na energetický sektor členského státu Evropské unie by byla politickým důsledkem zvýšená a důrazná kritika vlády ze strany opozice, či dokonce pád stávající vlády a personální změny ve vedení společností odpovědných za bezpečnost daného sektoru energetiky. V případě většího, rozsáhlého teroristického útoku v sektoru ropy a plynu by mohlo dojít ke spojení politických sil v boji proti terorismu. 

Bezpečnostní důsledky jak malého, tak rozsáhlého, koordinovaného teroristického útoku ze strany bojovníků IS na energetický sektor v EU, by v prvé řadě demonstrovaly selhání bezpečnostního systému ochrany a obrany klíčových, strategických objektů. Zároveň by tyto teroristické útoky vedly k posílení bezpečnosti a přijetí dalších opatření, aby se podobný útok neopakoval. Psychologickým důsledkem velkého, ale i menšího teroristického útoku cíleného na energetickou infrastrukturu Evropské unie by bylo zejména vyvolání paniky ve společnosti zasaženého státu, přičemž její intenzita by závisela na rozsahu způsobené škody, což radikální bojovníci IS sledují. Zároveň by padla jistota, že útoky na energetický sektor se odehrávají výhradně v oblasti Blízkého východu a severní Afriky, a nikoliv v Evropě.

V případě menšího útoku cíleného na jeden objekt energetické infrastruktury v sektoru ropy a zemního plynu by byly dopady na energetickou bezpečnost EU spíše minimální, neboť všechny členské státy, včetně ČR a SR, mají zásobníky se zemním plynem a sklady a úložiště ropy a benzínu. V případě rozsáhlé, koordinované operace, která by počítala s velkým počtem teroristických útoků na energetickou infrastrukturu na řadě míst EU, by byl dopad na energetickou bezpečnost daleko větší. Takové útoky v sektoru ropy a zemního plynu by s největší pravděpodobností zkomplikovaly provoz přenosové soustavy v členském státu či státech, včetně ČR a SR, ale neomezily by dodávky ropy či zemního plynu.

Doporučení k posílení energetické bezpečnosti před útoky ze strany IS

V návaznosti na hrozbu útoku na energetický sektor v EU existuje řada doporučení, která by měla EU a členské státy, včetně ČR a SR, přijmout. Tato doporučení se dají rozdělit do roviny politické, legislativní, institucionální, ekonomické a energeticko-bezpečnostní.

V rovině politické by Evropská unie měla vytvořit samostatnou strategii věnovanou otázce hrozby teroristických útoků na energetickou infrastrukturu v Evropě a stanovit si v boji proti této hrozbě cíle, jejichž postupné naplnění povede ke snížení rizika možného útoku na energetický sektor v EU. V rovině legislativní by pak EU měla přijmout právně závazné nástroje ve formě nařízení a směrnic v boji proti terorismu zaměřeného na sektor energetiky, které by mimo jiné stanovily minimální rozsah ochrany energetické infrastruktury v členských zemích. Podobně Česká republika a Slovensko by ve spolupráci se zbývajícími zeměmi V4 měly prosazovat tato legislativní a politická doporučení na půdě EU. Zároveň by ČR a SR v rovině politické měly samy přijmout strategii pro boj s terorismem zaměřeným na energetický sektor a v rovině legislativní by měly zpřísnit tresty za teroristické útoky proti energetické infrastruktuře společně s doprovodnou kriminální činností.

V rovině institucionální by v rámci Evropské komise resp. odpovědných komisařů měly být zřízeny pracovní skupiny, jež by se koordinovaně zabývaly problematikou teroristických útoků na energetický sektor. Tato agenda by měla být zařazena také do náplně činnosti vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která by byla hlavní koordinátorkou problematiky v rámci Evropské komise, resp. jejich pracovních skupin. Zároveň by na úrovni EU mělo dojít k vytvoření speciálních evropských jednotek na ochranu přepravní infrastruktury a speciálně vycvičených evropských jednotek k boji s terorismem cíleným na energetický sektor, které budou schopné účelně předpovídat eventuální hrozby. ČR a SR by opět společně se zeměmi V4 měly prosazovat tato opatření na půdě EU. Vedle toho by ČR a SR měly vytvořit ad hoc pracovní skupinu pro boj s terorismem zaměřeným na sektor energetiky, kde by se dvakrát do roka scházeli zástupci odpovědných ministerstev a hlavních energetických společností, které mají na starosti bezpečnost provozu a fungování energetické infrastruktury v sektoru ropy a plynu.

V rovině ekonomické by EU měla investovat více peněz na ochranu energetické infrastruktury a do boje s terorismem cíleným proti energetickému sektoru a doprovodnou kriminální činností. Tato problematika by pak měla být přímo navázána na peníze z unijního rozpočtu. Podobně ČR, SR a země V4 by měly vyčlenit více finančních prostředků z rozpočtu na prevenci, resp. zabezpečení energetické infrastruktury, a pro boj s terorismem cíleným na energetický sektor a doprovodnou kriminální činností. V rovině energeticko-bezpečnostní by měla EU přijmout sadu opatření k posílení ochrany a bezpečnosti energetických zařízení a kritické přenosové (ropné a plynové) soustavy. Vedle již zmíněných opatření v rovině politické, legislativní a institucionální by členské státy EU, včetně ČR a SR, měly přijmout další opatření k ochraně energetické infrastruktury, například v podobě zavádění radarů, senzorů, dronů a jiných sledovacích zařízení.

Autor: , 19. 12. 2016

Súvisiace články

(Ne)prekvapivé víťazstvo v prvom kole a nástup ďalšej iliberálnej demokracie – srbské prezidentské voľby 2017

Srbské prezidentské voľby vyhral 2.4. rozhodujúco v prvom kole premiér Vučić. Ihneď po ohlásení výsledkov v krajine však vypukli veľké demonštrácie "proti diktatúre", ktoré trvajú už týždne. Sleduje...

Projekt Nového Turecka na mrznúcej ceste do Európy

Pod rúškom výnimočného stavu už od leta prebieha poprevratové dianie v Turecku, ktoré vďaka „ľudovej podpore“ 15. júla reálne odvrátilo vojenský prevrat. Neštandardné praktiky, ktoré Ankara vo svojic...

Voľby, korupcia, terorizmus a pokus o prevrat – aké sú tváre Východu a Západu v Čiernej Hore?

Tohtoročné parlamentné voľby v Čiernej Hore boli na Západe vnímané ako zápas medzi proeurópskym blokom okolo dlhoročného lídra krajiny Mila Djukanoviča, presadzujúceho integráciu krajiny do NATO a EÚ, a ...