Donald Trump bude pro (střední) Evropu problém. Otázkou je jen, jak velký

Všichni demokratičtí a jen trochu politici ve střední Evropě si přáli, aby americké prezidentské volby dopadly opačně než dopadly. Ne proto, že by Hillary Clintonová byla tak skvělá, ale prostě proto, že byla v tom dobré...

Voľby, korupcia, terorizmus a pokus o prevrat – aké sú tváre Východu a Západu v Čiernej Hore?

Tohtoročné parlamentné voľby v Čiernej Hore boli na Západe vnímané ako zápas medzi proeurópskym blokom okolo dlhoročného lídra krajiny Mila Djukanoviča, presadzujúceho integráciu krajiny do NATO a EÚ, a opozičnou alianci...

Očakávanie zimy na Ukrajine: plyn a nové poplatky za energie

V rokoch 2015 a 2016 vyleteli poplatky za energie na Ukrajine. Poplatky za elektrinu sa zvýšili štyriapolnásobne, zdroje studenej a teplej vody, rovnako ako poplatky za odpadky išli hore dvojnásobne, tarifa za kúrenie pä...

Tomáš Valášek: Povinnosťou spojencov je nespoľahnúť sa iba na Článok 5

Tomáš Valášek tvrdí, že debata s Ruskom je ťažká, pretože doteraz nedošlo k zmene politiky Kremľa. Dialóg však má podľa neho zmysel. Aké sú hrozby pre NATO a dajú sa pomenovať? Je NATO pripravené na ďalšie rozširovanie? ...

List Nanukovi 10/2016

Milý Nanuk, tak nám aj rok 2016 vstúpil do jesene... Skôr ako vykročíme do toho ďalšieho, využijem príležitosť na to, aby som nám pripomenul výročie kedysi zásadnej a dnes už väčšinou ľudí dávno zabudnutej udalosti. Tá ...

Najčítanejšie články

object(WP_Post)#438 (24) {
  ["ID"]=>
  int(1953)
  ["post_author"]=>
  string(2) "51"
  ["post_date"]=>
  string(19) "2016-11-15 10:01:20"
  ["post_date_gmt"]=>
  string(19) "2016-11-15 10:01:20"
  ["post_content"]=>
  string(6297) "Národná komisia pre reguláciu energie a poplatkov vysvetlila takýto nárast požiadavkami zo strany Medzinárodného menového fondu, na základe ktorých by mali poplatky korešpondovať s trhovou hodnotou dodaných zdrojov. Zástupcovia spomínanej inštitúcie často upozorňujú na fakt, že v Európe sú komunálne služby oveľa drahšie a ľudia platia viac za elektrinu, plyn a vodu. Čo však opomínajú, je priemerná mzda na Ukrajine, ktorá je najnižšia v Európe. Ukrajinci zarobia v priemere 130 eur mesačne, kým najchudobnejšie štáty Európskej únie – Bulharsko a Rumunsko, majú priemernú mzdu na úrovni 400 eur. Poplatky za energie predstavujú 20 % z celkových mesačných nákladov Ukrajincov. Tento ukazovateľ je najväčší na svete. Napríklad v Austrálii je pomer 11 %, v Nemecku 14 % (najviac v EÚ) a v Spojených štátoch 7 %. Napriek týmto nepriaznivým štatistikám nie je zvyšovanie poplatkov finálne.

Diabolský plynový kruh

Približne 10 % poplatkov sa používa ako štátne fondy na pokrytie cien elektriny a vody, zvyšných 90 % na pokrytie nákupu plynu. Ruský plynový teror bol vždy predmetom sporu medzi Kyjevom a Moskvou, no v roku 2014 po ruskej okupácii Donbasu a anexii Krymu nabral problém nové kontúry. Aj keď sa takmer 40 % ruského plynu transportuje do Európy cez Ukrajinu, Ukrajinci platia za plyn najviac. Neslávne známa dohoda medzi Ukrajinou a Ruskom o dodávke a tranzite zemného plynu bola podpísaná v roku 2009, ale od roku 2014 Rusko konštantne porušuje dohodnuté ceny. Táto politika viedla k výsluchu pred Arbitrážnym inštitútom Štokholmskej obchodnej komory. Spor je medzi národnou firmou Naftogaz Ukrajina a ruským OJSC Gazprom a jeho rozhodnutie sa očakáva na začiatku roku 2017. Naftogaz žiada náhradu vo výške viac ako 11,7 miliardy dolárov od Gazpromu za nedodržanie podmienok dohody o výpočte ceny, ktoré boli platné do roku 2015. Kremeľ obvinenia odmieta a núti Ukrajinu, aby sa skôr sústredila na reverzný tok dodávok plynu.

Rusko – Ukrajina – Európa – Ukrajina, alebo dodávky v opačnom smere

Rusko sa počas posledných desiatich rokov pokúsilo obísť Ukrajinu ako hlavnú tranzitnú krajinu. Väčšina ruského exportu išla v posledných rokoch priamo do Nemecka cez rozšírené potrubie Nord Stream. Južná časť je zásobovaná potrubím Blue Stream, ktorý spája Rusko a Turecko. Popritom je pre Rusov dôležité dostať cez Ukrajinu plyn do Európy prostredníctvom plynového potrubia Bratstvo, ktoré je umiestnené vo Veľkých Kapušanoch na slovensko-ukrajinských hraniciach. V tomto smere je slovenský prevádzkovateľ Eustream jedným z európskych dodávateľov plynu na Ukrajinu. V poslednom štvrťroku 2016 je dodávka na svojom maxime, vytvára dodatočnú kapacitu 12-tisíc MWh denne. Slovenský predseda vlády Robert Fico počas nedávneho stretnutia V4 potvrdil, že spolupráca s Ukrajinou v otázkach plynu bude pokračovať aj v budúcnosti.

Ukrajine predávajú plyn aj ďalšie krajiny V4. Poľsko a Maďarsko v tejto chvíli prepravujú 1,5 miliardy kubických metrov plynu na Ukrajinu s možnosťou zvýšenia dodávok. Napriek tomu prichádza najväčšie množstvo reverzného toku plynu na Ukrajinu z Nemecka, druhým najväčším dodávateľom je Švajčiarsko a tretím Rakúsko. Vo všeobecnosti sa množstvo prepraveného plynu na Ukrajinu cez firmy mimo Gazpromu zvýšilo v rokoch 2015 a 2016 desaťnásobne. Priemerná cena ruského „poeurópšteného“ plynu pre Ukrajinu je asi 199,2 dolára za tisíc kubíkov, kým plyn predávaný Gazpromom stojí 212 dolárov za tisíc kubíkov vrátane zliav. Podobné výpočty naznačujú, že reverzné dodávky sú pre Ukrajinu výnosné. Otázkou však ostáva, či bude mať Ukrajina bez ruského plynu dostatok energie na nadchádzajúcu zimu.

Nádej na teplú zimu

Do septembra 2016 prežila Ukrajina bez zásob ruského plynu 300 dní. Zima sa však blíži a ukrajinskí politici si nie sú istí, či dokážu udržať pozitívnu tendenciu. Veľkokapacitné zásobníky na plyn, nevyhnutné pre pokračujúce prepravy plynu, sú neupravované a potrebujú zrekonštruovať. Generálny riaditeľ pre obchod Naftogazu Jurij Vitrenko priznal, že v prípade studenej zimy sa Ukrajina bude musieť vrátiť k nákupu plynu priamo z Ruska.

V roku 2015 sa spotreba plynu na Ukrajine znížila o 20 % najmä vďaka zníženiu spotreby v domácnostiach. V súvislosti s 50-miliónovou pôžičkou Naftogazu od Svetovej banky sú výhľady pre Ukrajincov smutné. Pôžička zahŕňa klauzulu o návrate k nákupu plynu z Ruska, čím sa poplatky za energie zvýšia. Navyše Ukrajina doteraz neuplatňuje dôležité reformy v energetickom sektore, vrátane modernizácie potrubí. Na začiatku septembra zastavila puklina v potrubí prítok plynu z Poľska – rovnaké potrubie sa používa na prepravu plynu do Európy, čo nevytvára pozitívny dojem o nadchádzajúcej zime."
  ["post_title"]=>
  string(63) "Očakávanie zimy na Ukrajine: plyn a nové poplatky za energie"
  ["post_excerpt"]=>
  string(284) "V rokoch 2015 a 2016 vyleteli poplatky za energie na Ukrajine. Poplatky za elektrinu sa zvýšili štyriapolnásobne, zdroje studenej a teplej vody, rovnako ako poplatky za odpadky išli hore dvojnásobne, tarifa za kúrenie päťnásobne a cena plynu dosiahla 70-percentný nárast. "
  ["post_status"]=>
  string(7) "publish"
  ["comment_status"]=>
  string(4) "open"
  ["ping_status"]=>
  string(4) "open"
  ["post_password"]=>
  string(0) ""
  ["post_name"]=>
  string(59) "ocakavanie-zimy-na-ukrajine-plyn-a-nove-poplatky-za-energie"
  ["to_ping"]=>
  string(0) ""
  ["pinged"]=>
  string(0) ""
  ["post_modified"]=>
  string(19) "2016-11-15 10:01:20"
  ["post_modified_gmt"]=>
  string(19) "2016-11-15 10:01:20"
  ["post_content_filtered"]=>
  string(0) ""
  ["post_parent"]=>
  int(0)
  ["guid"]=>
  string(44) "http://zahranicnapolitika.dennikn.sk/?p=1953"
  ["menu_order"]=>
  int(0)
  ["post_type"]=>
  string(4) "post"
  ["post_mime_type"]=>
  string(0) ""
  ["comment_count"]=>
  string(1) "0"
  ["filter"]=>
  string(3) "raw"
}

Očakávanie zimy na Ukrajine: plyn a nové poplatky za energie

V rokoch 2015 a 2016 vyleteli poplatky za energie na Ukrajine. Poplatky za elektrinu sa zvýšili štyriapolnásobne, zdroje studenej a teplej vody, rovnako ako poplatky za odpadky išli hore dvojnásobne, tarifa za kúr...

object(WP_Post)#437 (24) {
  ["ID"]=>
  int(1959)
  ["post_author"]=>
  string(2) "87"
  ["post_date"]=>
  string(19) "2016-11-20 14:39:40"
  ["post_date_gmt"]=>
  string(19) "2016-11-20 14:39:40"
  ["post_content"]=>
  string(9808) "

Demokratický front sa sformoval pred viac než rokom, 27. septembra 2015 odštartoval sériu pokojných aj násilných protestov, ktorých hlavným motívom bol odpor proti pripravovanému členstvu krajiny v NATO. V tejto situácii je silná podpora Západu strane a osobe Mila Djukanoviča očakávateľná, no zároveň – najmä zo strany EÚ – by bolo chybou a morálnym riskom zabúdať, kým vlastne Djukanovič je.

Milo Djukanovič – komunista, nacionalista, kapitalista, pašerák a prozápadný politik?

Životopis čiernohorského (zatiaľ stále) premiéra je príbehom viacerých dramatických zmien a posunov v politických stanoviskách. Neprajníci by to mohli nazvať aj prezliekaním kabátov. Vyrastal v rodine juhoslovanského sudcu a zdravotnej sestry. Otec Radovan bol vysokopostaveným straníkom, prirodzene, v jedinej povolenej komunistickej strane – Lige komunistov Juhoslávie. To spolu s jeho prirodzeným rečníckym talentom, za ktorý si vyslúžil prezývku Britva, zaručilo Djukanovičovi raketový postup potom, ako do strany sám v roku 1979 vstúpil. V roku 1988 sa stal najmladším členom Ústredného výboru Ligy v histórii, avšak už o necelý rok neskôr sa situácia v krajine začala vypuknutím takzvanej antibyrokratickej revolúcie dramaticky meniť – tu sa opäť prejavil jeho líderský potenciál, keď sériou machinácií a prevratov v strane plne uchopil moc. Využívajúc antibyrokratický sentiment v krajine vymenil starých „byrokratov“ za svojich ľudí a už v roku 1989 prakticky plne držal moc v Čiernej Hore a o dva roky neskôr transformoval čiernohorskú Ligu komunistov na Demokratickú stranu socialistov. Po voľbách v roku 1990 sa stal najmladším premiérom v Európe – mal iba 29 rokov.

Počas 90. rokov bol Djukanovič verným spojencom Slobodana Miloševiča – dirigenta celého antibyrokratického hnutia. V tomto období schvaľoval aj jeho agresivitu. Čiernohorské jednotky sa počas bojov s Chorvátskom priamo zapojili do útoku na Dubrovník, do vojny v Bosne sa nezapojili priamo, avšak čiernohorská armáda chytala, väznila a odovzdávala Armáde Republiky srbskej bosnianskych moslimských utečencov. Djukanovič pritom určite nemal ilúzie o tom, ako Srbi s týmito utečencami nakladajú.

Obrat v Djukanovičovej politike nastal po podpísaní Daytonskej mierovej zmluvy – otvorene ju kritizoval ako protisrbskú a začal sa vzďaľovať od Miloševiča. Tak vznikol aj rozkol v jeho strane, pretože vtedajší prezident Čiernej Hory Bulatovič ostal Miloševičovi verný. Paradoxne Djukanovič, ktorého dnes vnímame ako prozápadného politika, bol v tomto spore tým radikálnejším, pretože bol proti podpísaniu mierových zmlúv.

Spor s Bulatovičom sa vyriešil počas prezidentských volieb v roku 1997, keď títo dvaja lídri Demokratickej strany socialistov kandidovali proti sebe – Djukanovič vyhral. Napriek sporom s Miloševičom však zatiaľ podporoval zotrvanie Čiernej Hory v Juhoslovanskej federácii so Srbskom. V roku 1999 však prišlo bombardovanie Juhoslávie jednotkami NATO a s ním i čas opäť zmeniť kurz. Djukanovič ako jediný demokraticky zvolený zástupca v Juhoslávii sa stal nielen jediným oficiálnym vládnucim politikom, s ktorým bol Západ, prižmúriac oči nad jeho minulosťou, ochotný rokovať. Taktiež sa pasoval do novej roly ochrancu srbskej opozície – Miloševičovým odporcom, ale aj kosovským Albáncom poskytol v Čiernej Hore bezpečný prístav, v roku 2000 sa ospravedlnil Chorvátsku za Dubrovník i všetky krivdy.

Obrat, nezávislosť a mafia

Nový demokratický, ba priam liberálny Djukanovič viedol krajinu do roku 2002 ako prezident, následne do roku 2006 opäť ako premiér a v roku 2006 inicioval a silne podporil referendum o nezávislosti, po ktorom sa Čierna Hora definitívne oddelila od Srbska. Odvtedy už dvakrát ohlásil svoj odchod, no vždy sa vrátil – v roku 2008 a 2012 sa po ohlásenom dôchodku predsa len opäť stal premiérom.

Toto obdobie pri moci však nie je len obdobím osamostatnenia od Srbska a úspešného naštartovania európskej integrácie a prístupového procesu do NATO. Je aj obdobím obrovskej korupcie. Transparency International cituje, ako obzvlášť problematické oblasti zneužívanie právomocí verejných činiteľov a korupciu v politických stranách a volebnom procese. Samotný Djukanovič počas svojej krátkej „prestávky“ v politike medzi rokmi 2006 až 2008 zázračne zbohatol. Založil päť firiem a vstúpil do banky Prva Bank, ktorú vlastní jeho brat. Čierna Hora tejto banke neskôr poskytla záchranný balíček – to už v čase, keď bol opäť premiérom. Prva Bank je obviňovaná aj z prania špinavých peňazí. V Taliansku bol Djukanovič už v roku 2003 obvinený zo zapojenia sa do mafie sústrediacej sa na pašovanie tabaku. Vyšetrovanie bolo v roku 2009 zastavené a obvinenia stiahnuté pre jeho diplomatickú imunitu. Čerešničkou na torte je ocenenie muž roka v oblasti organizovaného zločinu 2015, ktoré mu udelilo konzorcium 24 nezávislých investigatívnych centier zameraných na reportovanie organizovaného zločinu a korupcie.

Paradox podpory hlavnej tváre prozápadného smerovania krajiny

Nie je podstatné, či sa údajný pokus o štátny prevrat či teroristický útok naozaj mal odohrať alebo ide o dobre načasovanú mediálnu bombu, ktorá mala Demokratickej strane socialistov po vyše roku inštitucionálnej a spoločenskej krízy zabezpečiť opätovnú výhru vo voľbách. Rovnako možné v tomto momente je, že čiernohorská kríza vyeskalovala napätie a extrémizmus v krajine do tej miery, že sa skupina radikálnych odporcov súčasného premiéra a prozápadnej orientácie krajiny skutočne rozhodla s pomocou ruských a srbských radikálov násilím prevziať kontrolu nad volebnou komisiou a vyhlásiť za víťaza volieb Demokratický front.

Podstatné je, že samotnú krízu, ktorá malú balkánsku krajinu doviedla až do tohto bodu, nemožno zvaliť iba na nepopierateľný záujem Ruska o destabilizáciu krajiny a zabránenie jej vstupu do NATO a EÚ. Rovnako za ňu môže dlhoročná vláda Djukanoviča, ktorý sa z juhoslovanského komunistu prepracoval najskôr na srbského nacionalistu a vojnového štváča a následne na balkánskeho krstného otca.

Paradoxom našej podpory hlavnej tváre prozápadnej orientácie krajiny, ktorou je momentálne Djukanovič, je, že ruské snahy o destabilizáciu Čiernej Hory a zabránenie jej integrácii do západných štruktúr by zrejme taktiež neboli natoľko úspešné, ak by samotné západné štruktúry – vrátane NATO a EÚ – nepodporovali človeka, ktorý je v krajine vnímaný ako symbol korupcie. Tým na seba preberáme časť Djukanovičovej stigmy a imidžu u čiernohorských občanov, čo opäť napomáha ruskému vyjadreniu o skazenom západe, ktoré je známe i nám.

Prirodzene, Djukanovič je v tomto momente víťazom volieb a inštitúcie EÚ a NATO musia rokovať s oficiálnym predstaviteľom štátu, obzvlášť, ak bol zvolený demokraticky. I keď sa Demokratický front odmieta vzdať – a v tom istom momente spochybňuje legitimitu volieb – a vyzýva menšinové strany, aby s ním vytvorili vládu, je pravdepodobné, že vládnuť nakoniec bude opäť Demokratická strana socialistov. Istým riešením by bolo, ak by Djukanoviča na čele štátu vystriedal niekto iný – a Djukanovič naozaj oznámil, že naďalej nebude premiérom krajiny, avšak zatiaľ si ponecháva pozíciu predsedu strany. To pripomína jeho predošlé dva pokusy o odchod. Uvidíme teda, či sa tentokrát naozaj rozhodne odísť do ústrania, alebo si pre nás pripraví nové prekvapenie.

" ["post_title"]=> string(102) "Voľby, korupcia, terorizmus a pokus o prevrat – aké sú tváre Východu a Západu v Čiernej Hore?" ["post_excerpt"]=> string(581) "Tohtoročné parlamentné voľby v Čiernej Hore boli na Západe vnímané ako zápas medzi proeurópskym blokom okolo dlhoročného lídra krajiny Mila Djukanoviča, presadzujúceho integráciu krajiny do NATO a EÚ, a opozičnou alianciou zoskupujúcou desať rôznych strán pod spoločným názvom Demokratický front. Ten je, naopak, vnímaný ako protieurópsky, protizápadný a obracia sa na Východ a Rusko. Jeho imidžu nepomáha ani (údajný) pokus o štátny prevrat, ktorý mal organizovať bývalý šéf srbskej špeciálnej polície žandarmerije Bratislav Dikič." ["post_status"]=> string(7) "publish" ["comment_status"]=> string(4) "open" ["ping_status"]=> string(4) "open" ["post_password"]=> string(0) "" ["post_name"]=> string(88) "volby-korupcia-terorizmus-a-pokus-o-prevrat-ake-su-tvare-vychodu-a-zapadu-v-ciernej-hore" ["to_ping"]=> string(0) "" ["pinged"]=> string(0) "" ["post_modified"]=> string(19) "2016-11-20 14:39:40" ["post_modified_gmt"]=> string(19) "2016-11-20 14:39:40" ["post_content_filtered"]=> string(0) "" ["post_parent"]=> int(0) ["guid"]=> string(44) "http://zahranicnapolitika.dennikn.sk/?p=1959" ["menu_order"]=> int(0) ["post_type"]=> string(4) "post" ["post_mime_type"]=> string(0) "" ["comment_count"]=> string(1) "0" ["filter"]=> string(3) "raw" }

Voľby, korupcia, terorizmus a pokus o prevrat – aké sú tváre Východu a Západu v Čiernej Hore?

Tohtoročné parlamentné voľby v Čiernej Hore boli na Západe vnímané ako zápas medzi proeurópskym blokom okolo dlhoročného lídra krajiny Mila Djukanoviča, presadzujúceho integráciu krajiny do NATO a EÚ, a ...

object(WP_Post)#747 (24) {
  ["ID"]=>
  int(1989)
  ["post_author"]=>
  string(2) "90"
  ["post_date"]=>
  string(19) "2016-12-19 08:27:16"
  ["post_date_gmt"]=>
  string(19) "2016-12-19 08:27:16"
  ["post_content"]=>
  string(11213) "Schopnosti a motivace IS k útokům na energetický sektor v EU

V tomto ohledu existuje několik skutečností, které ukazují na schopnosti a motivace Islámského státu realizovat na půdě členského státu Evropské unie, včetně České republiky nebo Slovenska, teroristické útoky na energetickou infrastrukturu, zejména v sektoru ropy a zemního plynu. Zde patří mezi potenciální cíle například ropovody a plynovody, rafinérie, závody na zpracování plynu, sklady a úložiště ropy a benzínu, nadzemní nádrže, zásobníky se zemním plynem či benzínové stanice.

Za prvé, bojovníci IS mají jeden z hlavních cílů své teroristické činnosti boj proti Západu, ať už v podobě poražení a vyhnání západních států z muslimského světa, nebo dokonce obsazení jejich území, včetně Evropy. Za druhé, Islámský stát disponuje finančními, technickými, vojenskými a logistickými možnosti uskutečnit rozsáhlejší teroristický útok nebo teroristické útoky na energetickou infrastrukturu v Evropě. Za třetí, IS již realizoval řadu teroristických útoků v Evropě, například v  Paříži v roce 2015 a v Bruselu v roce 2016. Za čtvrté, IS plánoval útok na energetický sektor v EU. Teroristé napojení na Islámský stát s největší pravděpodobností plánovali v roce 2016 útok na jadernou elektrárnu Tihange v Belgii nebo se pomocí spojence v elektrárně snažili ukrást jaderný materiál, aby si později sestrojili vlastní tzv. špinavou bombu. Za páté, teroristické útoky na energetický sektor v Evropě jsou pro Islámský stát velmi lákavé a žádoucí, neboť by měly přímý negativní dopad na ekonomiku EU, ukázaly by na nedostatky v zajištění bezpečnosti uvnitř Evropské unie, vyvolaly by v Evropě paniku. Navíc by IS těmito útoky minimalizoval veškeré náboženské obavy ze zranění muslimského jednotlivce nebo zničení majetku ve vlastnictví muslimské společnosti (tzv. ummy). A konečně za šesté, IS má na území Evropy své malé buňky či ideologické stoupence a spolubojovníky, kteří mohou být potenciálními útočníky na energetický sektor v EU, případně může Islámský stát dostat své bojovníky do Evropy mezi uprchlíky z oblasti Blízkého východu a severní Afriky (MENA).

Evropská unie není MENA

Na druhou stranu, v konfrontaci s oblastí MENA, kde dochází k útokům na energetický sektor častěji, existuje v případě Evropské unie řada zásadních odlišností. Za prvé, v porovnání s mírou zajištění bezpečnosti energetického sektoru v zemích Blízkého východu a severní Afriky je energetická infrastruktura v EU daleko více chráněna a zabezpečena. Za druhé, v porovnání s nestabilní situací v zemích MENA, kde je IS v řadě případů schopen provádět koordinované a vysoce efektivní, a to nejen teroristické, ale i vojenské útoky za použití těžké vojenské techniky, na území EU nelze předpokládat podobný způsob vedení boje. Za třetí, úspěšný teroristický útok v EU na energetický sektor s největší pravděpodobností nelze realizovat bez základní znalosti energetické otázky společně se situací energetické infrastruktury v dané zemi. Proto je velmi pravděpodobné, že se potenciální útočníci IS budou snažit získat spojence v dané zemi, kde budou plánovat teroristický útok na energetický sektor. Za čtvrté, je potřeba rozlišovat mezi stupněm proveditelnosti útoku na jednotlivé oblasti energetického sektoru. Zatímco teroristický útok na ropnou a plynovou infrastrukturu v EU může být z pohledu realizace „snadnějším“ cílem, naproti tomu teroristické útoky na sektor elektřiny a jaderné energie představují cíle „hůře“ uskutečnitelné, k jejichž realizaci jsou vyžadovány větší znalosti a nároky.

Současně s tím je potřeba rozlišovat dvě varianty rozsahu útoku či operací zaměřených proti energetickému sektoru a jejich vlivu na energetickou bezpečnost Evropské unie. Za prvé, menší, koncentrovaný útok na jeden objekt energetické infrastruktury na území jednoho členského státu EU, včetně ČR nebo SR, realizovaný přibližně pětičlennou skupinou (sebevražedných) bojovníků vybavených ručními palnými zbraněmi, granáty a auty upravenými jako improvizované výbušné zařízení. Za druhé, rozsáhlý, koordinovaný útok, jenž počítá s velkým počtem teroristických útoků na řadě míst/zemí EU zaměřených na větší počet objektů energetické infrastruktury, který je realizovaný velkým počtem středně velkých skupin radikálních ozbrojených džihádistů IS.

Důsledky a dopady teroristických útoků pro energetickou bezpečnost EU a ČR

V případě menšího teroristického útoku na energetický sektor v některé zemi Evropské unie by se ekonomické důsledky v podobě výše finančních nákladů odvíjely v prvé řadě od rozsahu způsobené škody. V případě většího, rozsáhlého teroristického útoku v sektoru ropy a plynu budou finanční náklady na opravu logicky daleko vyšší. V případě menšího útoku na energetický sektor členského státu Evropské unie by byla politickým důsledkem zvýšená a důrazná kritika vlády ze strany opozice, či dokonce pád stávající vlády a personální změny ve vedení společností odpovědných za bezpečnost daného sektoru energetiky. V případě většího, rozsáhlého teroristického útoku v sektoru ropy a plynu by mohlo dojít ke spojení politických sil v boji proti terorismu.  

Bezpečnostní důsledky jak malého, tak rozsáhlého, koordinovaného teroristického útoku ze strany bojovníků IS na energetický sektor v EU, by v prvé řadě demonstrovaly selhání bezpečnostního systému ochrany a obrany klíčových, strategických objektů. Zároveň by tyto teroristické útoky vedly k posílení bezpečnosti a přijetí dalších opatření, aby se podobný útok neopakoval. Psychologickým důsledkem velkého, ale i menšího teroristického útoku cíleného na energetickou infrastrukturu Evropské unie by bylo zejména vyvolání paniky ve společnosti zasaženého státu, přičemž její intenzita by závisela na rozsahu způsobené škody, což radikální bojovníci IS sledují. Zároveň by padla jistota, že útoky na energetický sektor se odehrávají výhradně v oblasti Blízkého východu a severní Afriky, a nikoliv v Evropě.

V případě menšího útoku cíleného na jeden objekt energetické infrastruktury v sektoru ropy a zemního plynu by byly dopady na energetickou bezpečnost EU spíše minimální, neboť všechny členské státy, včetně ČR a SR, mají zásobníky se zemním plynem a sklady a úložiště ropy a benzínu. V případě rozsáhlé, koordinované operace, která by počítala s velkým počtem teroristických útoků na energetickou infrastrukturu na řadě míst EU, by byl dopad na energetickou bezpečnost daleko větší. Takové útoky v sektoru ropy a zemního plynu by s největší pravděpodobností zkomplikovaly provoz přenosové soustavy v členském státu či státech, včetně ČR a SR, ale neomezily by dodávky ropy či zemního plynu.

Doporučení k posílení energetické bezpečnosti před útoky ze strany IS

V návaznosti na hrozbu útoku na energetický sektor v EU existuje řada doporučení, která by měla EU a členské státy, včetně ČR a SR, přijmout. Tato doporučení se dají rozdělit do roviny politické, legislativní, institucionální, ekonomické a energeticko-bezpečnostní.

V rovině politické by Evropská unie měla vytvořit samostatnou strategii věnovanou otázce hrozby teroristických útoků na energetickou infrastrukturu v Evropě a stanovit si v boji proti této hrozbě cíle, jejichž postupné naplnění povede ke snížení rizika možného útoku na energetický sektor v EU. V rovině legislativní by pak EU měla přijmout právně závazné nástroje ve formě nařízení a směrnic v boji proti terorismu zaměřeného na sektor energetiky, které by mimo jiné stanovily minimální rozsah ochrany energetické infrastruktury v členských zemích. Podobně Česká republika a Slovensko by ve spolupráci se zbývajícími zeměmi V4 měly prosazovat tato legislativní a politická doporučení na půdě EU. Zároveň by ČR a SR v rovině politické měly samy přijmout strategii pro boj s terorismem zaměřeným na energetický sektor a v rovině legislativní by měly zpřísnit tresty za teroristické útoky proti energetické infrastruktuře společně s doprovodnou kriminální činností.

V rovině institucionální by v rámci Evropské komise resp. odpovědných komisařů měly být zřízeny pracovní skupiny, jež by se koordinovaně zabývaly problematikou teroristických útoků na energetický sektor. Tato agenda by měla být zařazena také do náplně činnosti vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která by byla hlavní koordinátorkou problematiky v rámci Evropské komise, resp. jejich pracovních skupin. Zároveň by na úrovni EU mělo dojít k vytvoření speciálních evropských jednotek na ochranu přepravní infrastruktury a speciálně vycvičených evropských jednotek k boji s terorismem cíleným na energetický sektor, které budou schopné účelně předpovídat eventuální hrozby. ČR a SR by opět společně se zeměmi V4 měly prosazovat tato opatření na půdě EU. Vedle toho by ČR a SR měly vytvořit ad hoc pracovní skupinu pro boj s terorismem zaměřeným na sektor energetiky, kde by se dvakrát do roka scházeli zástupci odpovědných ministerstev a hlavních energetických společností, které mají na starosti bezpečnost provozu a fungování energetické infrastruktury v sektoru ropy a plynu.

V rovině ekonomické by EU měla investovat více peněz na ochranu energetické infrastruktury a do boje s terorismem cíleným proti energetickému sektoru a doprovodnou kriminální činností. Tato problematika by pak měla být přímo navázána na peníze z unijního rozpočtu. Podobně ČR, SR a země V4 by měly vyčlenit více finančních prostředků z rozpočtu na prevenci, resp. zabezpečení energetické infrastruktury, a pro boj s terorismem cíleným na energetický sektor a doprovodnou kriminální činností. V rovině energeticko-bezpečnostní by měla EU přijmout sadu opatření k posílení ochrany a bezpečnosti energetických zařízení a kritické přenosové (ropné a plynové) soustavy. Vedle již zmíněných opatření v rovině politické, legislativní a institucionální by členské státy EU, včetně ČR a SR, měly přijmout další opatření k ochraně energetické infrastruktury, například v podobě zavádění radarů, senzorů, dronů a jiných sledovacích zařízení."
  ["post_title"]=>
  string(77) "Hrozí v Evropě útoky na energetický sektor ze strany Islámského státu?"
  ["post_excerpt"]=>
  string(745) "V souvislosti s ústupem bojovníků tzv. Islámského státu (IS) v Iráku a Sýrii v důsledku současné ofenzívy iráckých a syrských jednotek zaměřené na znovudobytí dvou hlavních měst radikálních islamistů, tj. Mosulu a Rakky, existuje reálná hrozba návratu některých džihádistů IS zpět do Evropy, kde by mohli pokračovat v teroristické činnosti, včetně útoků na energetický sektor. Přestože na půdě žádného členského státu Evropské unie doposud nebyl uskutečněn teroristický útok ze strany Islámského státu na jeho energetickou infrastrukturu, neznamená, že by k takovému útoku nemohlo v budoucnu dojít, ale je naopak pravděpodobné, že o to radikální bojovníci IS budou usilovat. "
  ["post_status"]=>
  string(7) "publish"
  ["comment_status"]=>
  string(4) "open"
  ["ping_status"]=>
  string(4) "open"
  ["post_password"]=>
  string(0) ""
  ["post_name"]=>
  string(69) "hrozi-v-evrope-utoky-na-energeticky-sektor-ze-strany-islamskeho-statu"
  ["to_ping"]=>
  string(0) ""
  ["pinged"]=>
  string(0) ""
  ["post_modified"]=>
  string(19) "2016-12-19 08:28:14"
  ["post_modified_gmt"]=>
  string(19) "2016-12-19 08:28:14"
  ["post_content_filtered"]=>
  string(0) ""
  ["post_parent"]=>
  int(0)
  ["guid"]=>
  string(44) "http://zahranicnapolitika.dennikn.sk/?p=1989"
  ["menu_order"]=>
  int(0)
  ["post_type"]=>
  string(4) "post"
  ["post_mime_type"]=>
  string(0) ""
  ["comment_count"]=>
  string(1) "0"
  ["filter"]=>
  string(3) "raw"
}

Hrozí v Evropě útoky na energetický sektor ze strany Islámského státu?

V souvislosti s ústupem bojovníků tzv. Islámského státu (IS) v Iráku a Sýrii v důsledku současné ofenzívy iráckých a syrských jednotek zaměřené na znovudobytí dvou hlavních měst radikálních islamis...